Vysoká věrnost Oldřicha Janoty.
( Z.K.Slabý, 2001)



Vždycky po několika letech se téměř unisono ozvou v nejrůznějších periodikách hudební publicisté: Konečně! Konečně někdo opět vydal album Oldřicha Janoty. Jde bohužel skutečně o činy sporadické, mezi nimiž jsou značné pauzy. Dnes tedy k podobnému zvolání máme příležitost i my, neboť brněnští Indies vydali dokonce dvojkompakt High Fidelity, rozdělený na záznam koncertu z 25. dubna 1981 na Purkyňových kolejích v Brně (s názvem Pleteš) a nahrávku vystoupení z roku 1984 v Praze na Petynce (s pojmenováním Něco za sebou).
Jedná se tedy o návrat k období "vysoké věrnosti zvuku", kdy Janota koncertoval po vlastech českých s baskytaristou Lubošem Fidlerem (který tu používá i akustickou kytaru, magnetofonové smyčky, preparované piano, pružiny a gramofon) a s kytaristou Pavlem Richtrem (rovněž s magnetofonovými smyčkami), tedy se dvěma avantgardisty, kteří vytvářeli víc než hudební doprovod: předjímali vývojové trendy, zkoumali hranice zvukových možností, usilovali o dosud netušené vazby návazností hudby a textů. Jde tedy o záležitosti dokumentární, historické? Ani náhodou. Hledačství Fidlera a Richtra (zdůraznil bych: jejich nedoceněné
hledačství!) a Janotova meditativní nadčasovost zůstává téměř beze změny. Co bylo v osmdesátých letech průkopnické, působí dodnes neotřele (a nemusím ani připisovat: v porovnání s naší současnou pop music, neboť bych trojici, která se tehdy nazývala Džafiri, degradoval).
Oldřich Janota je působivý, jeho (občas dost lakonické, nicméně velice básnivé) texty vzbuzují dojem jakéhosi niterného záznamu, zpovědi, filozofujícího zamyšlení nikoli abstraktního, nýbrž v převleku za drobný záznam situace, příběhu, výzvy, oznámení, přičemž do jeho noty zapadají i výpůjčky z básní Jana Štolby (který mimochodem na jedné skladbě hostuje se saxofonem). Dokumentovat si Janotovu uměleckou cestu, to by byl spletitý soupis peripetií mezi touhou po spřízněné muzikantské duši (Jakub Noha, Pentagram, Mozart K., samozřejmě Richter a Fidler, Havlovi) a odchody do hájemství samoty, mezi sólovým vystupováním a někdy dost dlouhými odmlkami.

Oldřich Janota: Žlutý kopec
Janota se vlastně nedá jednoznačně pojmenovat. Není písničkář v onom obvyklém smyslu slova, jeho spojení s folkem je značně vzdálené, jeho puzení experimentovat pouze doplňuje snahu něco sdělovat, jeho novátorství je víceméně vnitřní, neokázalé, jeho údajné minimalistické pojetí bobtná závažností výpovědi. Jakožto samouk si vytvořil svérázné pojetí jak vokálního projevu, tak hry na kytaru, ale to je právě ochranná známka a charakteristika jeho umělecké osobnosti. Prošel - jako každý skutečný kumštýř - svými vývojovými vlivy a zvraty, ale v podstatě ho nikdy zásadně neproměnily. Proto zůstal mimo časová předurčení, a tudíž "nadčasový" (ty uvozovky přikládám pouze proto, že jde o příliš zprofanovaný výraz, ale Janotově tvorbě přísluší). Možná že při jeho přísně individuálním pojetí života je to tudíž spojeno i s protitotalitním postojem, neboť totalita se snažila přičesat, přizpůsobit, omezit všechno, co se jakýmkoli způsobem vymykalo z nařízenosti, a Janota se vymykal vždycky, což v českém domáckém rybníčku bylo a je zvláště okaté.

Oldřich Janota: Červená Karkulka
Ostatně sám přiznal svou nepřizpůsobivost (v rozhovoru pro Rock a pop z listopadu 2000: Myslím, že i mě vždycky zajímal skok do propasti, abys zkusil, jestli dokážeš letět. Jenomže to beru přes jiný věci. Je nutné ale podotknout, že jako muzikant jsem byl takový pako, že jsem nedokázal nic okopírovat. Takže nezbývalo, než hledat vlastní cestičky, jak si s hudbou povídat).Čemuž můžeme být jenom vděčni. A dvojalbum samo o sobě? Je obrovskou příležitostí se s jeho sedmnácti písněmi konfrontovat. Zneklidňuje, a zároveň uklidňuje. Rekapituluje i vyzývá. A proto se velice těším i na zcela současné Janotovo album. Když jsem ho totiž viděl a slyšel, vím, že nám má neustále (a neotřele) co povědět.


P.S. V cyklu Svět jiné hudby, vysílaném každý čtvrtek od 23.00 hodin na Českém rozhlase 3- stanici Vltava, bude pořad 12. dubna věnován právě Oldřichu Janotovi.

 

[zpět na úvod ][novinky][diskografie][obrázky][články][texty][linky]

mezivlnami@centrum.cz