Úmrtí

Nezbývá v životě, než abychom byli připraveni každé chvíle na rub radostí života, na smrt.

Nejbližším příbuzným přísluší zatlačiti zesnulému oči, ale nepřipustíme k této poslední osobní službě nedospělých dítek, abychom je ušetřili dojmů příliš prudkých.

V pokoji úmrtním a v celém bytě chodí se po špičkách a v celém domě zachovává se klid a ticho.

Přístup k mrtvole je volný všem příbuzným, přátelům a známým, kteří by naposledy ještě přáli si vidět zesnulého.

Nejbližší příbuzní neobjevují se za těchto smutných okamžiků, leč by neměli nikoho, kdo by je zastupoval.

Členové rodiny střídavě bdí u mrtvoly, neb aspoň jsou v bytě, dokud mrtvola není vynesena z domu.

Na povinnosti a obřady rázu právnického nebo náboženského upozorní nebo je sám obstará pohřební ústav, kterému svěřujeme vypraviti pohřeb.

Zvláštní pozvánky na pohřeb u nás se neposílají, toliko oznámení úmrtí neboli tak řečené parte, na kterém je přesně udán den a hodina i místo pohřbu, jakož i zádušní mše svaté.

Parte udává plné jméno, věk a povolání zesnulého, třeba-li, také všecky jeho řády a úřady, i čestné.

Podepsáni bývají příbuzní nejbližší, ku kterým čítáme manžela nebo manželku, rodiče, dítky, sourozence, zetě a snachy a posléze vnuky a pravnuky. Podepíší-li se jen "Truchlící pozůstalí", nevíme často, komu kondolovati.

Podle přání zesnulého nebo příbuzných připojuje se poznámka, že dary květinové s díky se odmítají nebo prosba, aby místo darů květinových bylo pamatováno na ten který dobročinný neb i vlastenecký účel.

Ať tak či onak, parte budiž stylisováno pokud možno stručně, bez bombastických slov o hluboké bolesti pozůstalých, která se rozumí sama sebou.

Osoba, která by chtěla promluviti nade hrobem, je povinna vždy úmysl svůj napřed oznámiti pozůstalým, kteří buď dají svůj souhlas anebo mohou i požádati, aby od toho bylo upuštěno z důvodů, jež třeba udati. Řečník předloží napřed i text své řeči pozůstalým.

Parte poslati dlužno i všem spolkům a korporacím, kterých zesnulý byl členem.

Věnce nebo kytice na rakev zesnulého (s přiloženou visitkou!) posílají předem nejbližší příbuzní, vedle toho i příbuzní vdálenější, pak důvěrní přátelé zesnulého neb osoby, které s rodinou jeho bývají v častých stycích společenských - nelze tu stanoviti pevného pravidla, neboť jde spíše o stupeň přátelských styků než o stupeň příbuzenský.

Za věnec, věnovaný nějakou korporací, pozůstalí poděkují zvláštním obřadným dopisem.